Qhia txog cov kev noj qab nyob zoo txog kev sib deev li cas ntawm Australia tej teej kawm.

Sexual Health

Sexual Health sign Source: Getty / Getty Images

Get the SBS Audio app

Other ways to listen

Cov kev qhia txog kev sib deev tseem yog ib yam ntawm ntau yam nyuaj tshaj plaws rau tej niam txiv nrog lawv tej me nyuam tham. Tab sis muaj hmoo uas Australia yeej muaj cov kev qhia txog cov kev noj qab nyob zoo rau txoj kev sib deev thoob plaws rau Australia tej teej kawm, uas qhia rau cov qib sib txawv thiab. Tej niam txiv los yeej muaj peev xwm mus txheeb tau ntau yam xov xwm kom thiaj pab lawv txheeb tau tej no thiab pab kom lawv tsis txhob txaj muag los yog tsis txhob ua tug txhav qhe. Txuas ntxiv no yog tej kws qee cov tswv yim los pab kom tej niam txiv muaj peev xwm 'tham' txog tej no nrog lawv tej me nyuam.


Cov ntsiab lus tseem ceeb:
  • Yeej qhia txog sexual health hauv Australia tej teej kawm piab txij kindergarten mus txog xyoo 12.
  • Yeej qhia cov sex education raws li ib cov tswv yim haum raws tej me nyuam cov hnoob nyoog rau lawv.
  • Tej kws xav kom tej niam txiv nrog lawv tej me nyuam tham txog sexual tas mus li thiab tham thau ntxov.
  • Txawm tias muaj ntau yam xov xwm qhia txog sex education ntawm Australia, los tej many teenagers obtain information via the internet, their friends or by visiting GPs
Sexual health yog ib feem ntawm txhua tus neeg lub neej thiab kev noj qab nyob zoo. Nws tseem muaj lub ntsiab lus nthuav dav tshaj cov kev sib deev, cov kev tiv thaiv kom tsis txhob muaj me nyuam, los yog cov kev suab me nyuam (muaj me nyuam) lawm thiab, vim muaj ntau yam cuam tshuam txog ib tug me nyuam cov kev loj hlob hloov mus ua ib tug neeg laus paub tab, cov kev tu tus kheej kom huv si, cov kev sib hlub, sib raug zoo nrog lwm tus neeg. Tsis tas li no los kuj yog qhov chaw tiag taw tseem ceeb los pab tswj kom tau txoj kev sib raug zoo.

Cov sexual health no yeej raug coj los qhia thoob rau Australia tej teej kawm pib txij li preshcool mus txog xyoo 12.

Haiv neeg no tej sob kawm qhia ntawv yeej tsim raws li tej tswv yim teev txog cov kev loj hlob ntawm ib tug me nyuam, uas yuav tau txheeb xyuas nws lub cev, nws cov kev xav, cov kev xav ntawm ntau theem uas ib tug neeg cov kev paub tab, raws li pej kum haiv tej qauv tshawb fawb.

Renee West uas yog ib tug neeg sab laj tawm tswv yim rau NSW lub tuam chav tswj dej num kev kawm tshab txhais tias '' yeej npaj tej sob kawm raws li tej pov thawj qhia txog tej me nyuam cov kev pauv hloov rau lub hnoob nyoog sib txawv.''

“Tej ntau ntawv no thiaj yuav tsum tau ua raws li UNESCO cov kev taw qhia uas pej kum haiv siv rau cov kev kawm sexuality education, uas yeej raug txheeb xyuas tau ntau caum xyoo kom ua tau raws li tej kev taw qhia...thiab tsim nyog yuav qhia dab tsi, los yog ua tib zoo xyuas kom txhua tus tub kawm muaj feem koom.''

Tej me yes kawm dab tsi thiab kawm thaum twg

Thaum tseem kawm kindergarten, ces tej me nyuam yaus xub pib kawm ntau yam ntawm tib neeg lub cev thiab kawm tias seb lawv ua hauj lwm dab tsi.

Thaum kawm primary school, ces lawv tau kawm txog tej reproductive health, kawm txog tias lub cev yuav hloov li cas rau lub caij nto nkauj nto nraug, thiab coj khaub ncaws.

Thawm kawm secondary school (High school), ces yuav muaj cov sob kawm qhia txog tej kev tiv thaiv kom tsis txhob muaj me nyuam, cov kev suab me nyuam, tej cwj pwm sib deev, cov kev xeeb me nyuam, thiab tej kab mob kas cees (Sexually Transmitted Infiections-STIs). Lub caij tej tub kawm no tiav niam tiav txiv, ces lawv yuav tau kawm ntau yam muaj lub ntsiab lus tob txog cov kev nkauj nraug, kev sib raug zoo, kev yeem sib deev, thiab cov kev sib hlub.
Ms West hais ntxiv tias “Lawv kawm txog ntau yam cuam tshuam txog privacy thiab lub cev cov kev ua hauj lwm, thiab tej cwj pwm pov puag tus kheej thaum sib deev.''
“Tej sob kawm no xav xyuas kom tau txais txiaj ntsim zoo rau tej tub kawm .. li kom lawv nkag siab txog lawv lub cev, thiab (nws) ho ua hauj lwm li cas thiab lawv lub luag hauj lwm ntawm txoj kev sib raug zoo nrog lwm tus thaum hloov lawv lub neej .. yog li lub tswv yim privacy uas qhia rau tej me nyuam kawm kindergarten thiaj txawv tej tswv yim qhia rau [tej tub kawm uas muaj hnoob nyoog dua lawm].''

Ms West tshab txhais tias tej lees kais yeej tau los kho ib co sob kawm tsi ntsees twg kom haum raws li lawv tej teej kawm tej kab lis kev cai thiab kev ntseeg, ua ke no los kuj xyuas kom muaj kev luj haum rau zejzog tej kev coj taug ua zoo li cam hwm ntau tsav neeg sib txwv thiab xyuas kom sawv daws muaj feem koom.

Nws hais tias “Tej hluas feem coob hauv peb tej chav kawm, tsis hais muaj hnoob nyoog li cas li, yeej yog cov neeg uas xav paub heev. Lawv xav paub tias tej uas tab tom tshwm sim rau lawv ntawd puas yog tej uas ib txwm muaj thiab lwm tus los yeej ntsib tib yam thiab,'' ua ke no los kuj tshab txhais txog tias lub teej kawm ntawv ntawd yeej yog qhov chaw sab laj ntau yam uas tej zaum raug txwv los yog tsis pub tham tom tsev.
Cov kev qhia sexuality education zoo yuav pab kom tej hluas tsis txhob maj sib deev. Yog tias peb muaj peev xwm qhia ntxov npaum li cas rau lawv ces yuav ua rau lawv nkag siab zoo npaum li ntawd, thiab muaj peev xwm txiav txim siab tau zoo dua.
Cathy Zemaitis ua hauj lwm tam li yog tus coj uas tswj cov hauj lwm tsim cov sob kawm rau tej tub kawm uas kawm highschool kawm (Curriculum for Secondary Learners) ntawm NSW lub tuam chav lis dej num tswj kev kawm (NSW Department of Education). Nws hais tias tej niam txiv tsim nyog koom tes nrog tej teej kawm los xyuas kom tej me nyuam muaj peev xwm tham tau txog cov kev xav thiab tej cwj pwm cuam tshuam txog kev sib deev tau ntawm tsev, kom lawv thiaj mloog tau tia slawv tau txais kev pab, thiab ntseeg tias lawv muaj peev xwm sab laj txog lawv cov kev noj qab nyob zoo cuam tshuam txog kev sib deev, cov kev tu lawv tus kheej kom huv si, thiab tham txog kev sib raug zoo nrog lwm tus.

Nws hais tias “Kuv thiaj xav kom tej niam txiv xub pib ua tus tham txog tej no.''
Yog tus me nyuam ntawd mloog tau tias nws tsis tau txais kev nyab xeeb, ces nws yuav mus nrhiav lus teb hauv online rau nws, thiab tej zaum lawv kuj yuav nrhiav tau tej xov xwm tsis yog thiab.

Thov cov kev pab cuam ntawm kws kho mob (General Practitioner - GP)

Xav kom tej niam txiv uas tsis paub tias xyov yuav tham txog cov sexual health li cas nrog lawv tej me nyuam nrhiav kev pab cuam ntawm tej teej kawm uas lawv tus me nyuam kawm ntawv ntawd. Tsis tas li ntawd los lawv kuj muaj peev xwm sab laj nrog lawv tsev neeg tus kws kho mob los yog lub chaw kho mob thiab.

Dr Magaly Barrera yog ib tug kws kho mob uas tau ua hauj lwm ntawm Western Sydney tau 30 xyoo lawm. Dr Barrera hais tias yog tej yam tsis muaj hmoo uas, tej hluas feem coob tib leeg pheej mus thov kev taw nrog nws xwb, vim lawv mloog tau tias lawv tsis muaj peev xwm tham txog tej yam cuam tshuam txog kev sib deev ntawm tsev li.
Dr Barrera tu siab tias “Tsuas muaj tej neeg mob tsawg tus uas uas kuv tau nrog lawv tham .. thiaj li yog cov uas coj lawv niam nrog lawv tusj sab laj txog ntau yam cuam tshuam txog txoj kev sib deev xwb."
Nws hais tias yeej muaj coob tus hluas yeej thov kom pab txheeb seb puas yog lawv kis kab mob kas cees (STI) los yog kom tawm tswv yim pab lawv tiv thaiv kom tsis txhob muaj me nyuam xwb, vim lawv ntshai heev los yog txaj muag tsis xav nrog lawv niam lawv txiv tham. Nws thiaj xav txhawb nqa kom lawv yuav tsum tham tej no nrog lawv tsev neeg los yog nrog lawv tej lees kais tham, hais tsis ntsees yog tias lawv tseem muaj hnoob nyoog qes dua 16 xyoo.

Dr Barrera hais tias nws yeej ib txwm hais rau tej hluas uas pheej nquag sib deev yuav tsum tau siv ob lub tsev yim los pab tiv thaiv li noj tshuaj thiab yuav tau siv hnab looj, kom thiaj tsis txhob muaj me nyuam uas yus tsis xav tau, thiab tsis txhob kis kab mob kas cees (STIs) uas yuav ua rau lawv tsis mus kawm ntawv ntawm tej teej kawm. Nws hais tias cov kev ua ntsiag to tsis tham txog cov kev sib daj dee feem ntau ua rau tej tub hluas ntxhais hluas yuav tau nug lawv tej phooj ywg los yog mus nrhiav lus teb hauv online, uas tej zaum kuj yog tej xov xwm yuam kev thiab los kuj tau.

Nws hais tias tej niam txiv feem coob ces tsuas nrog lawv tej me nyuam tham txog txoj kev noj qab nyob zoo txog kev sib deev nrog lawv tej me nyuam thaum uas lawv twb nto nkauj nto nraug lawm xwb - ua yog thaum tej me nyuam ntxhais coj khaub ncaws thawj zaug, los yog thaum tej me nyuam tub npau suav ntub ris thawj zaug xwb, los sis yog thaum tej me nyuam no pib kov lawv tej chaw mos kom zoo nyob, los yog thaum uas lawv nto nkauj nto nraug uas muaj ntau yam pauv hloov rau lawv lub cev lawm xwb.

Nws thiaj li tau siv tej cib fim no los tham txog sexual health tso tshav lug. Txawm li cas los nws yeej ntsib teeb meem nyuaj tas mus li cuam tshuam nrog tej cuab yig cov kev ntseeg.

Dr Barrera hais tias nws yeej ua tib zoo los ntxeem kom dhau tej kev txwv no li yuav tau muaj kev hwm lwm tus, thiab yuav tau ua raws li tej xov xwm tau los ntawm tej kev tshawb fawb, thiab siv tej yam dab tsi los pab nws.
Kuv yeej ib txwm nug seb tus me nyuam ntawd puas tso cai rau kuv tshuaj ntsuam nws. Yog tias nws hais tias 'tsis kam,' ces kuj tsis tsis ntsuam lawv.
Nws kuj siv cov qauv neeg mob los yog tej duab thiab nug kom lawv taw rau daim duab uas qhia tias seb lawv raug teeb meem dab tsi los yog muaj mob dab tsi.
Tej no ua rau lawv tso siab zog thiab qhia kom lawv paub txog cov kev [yeem].
Dr Barrera thiaj taw qhia kom tej niam txiv yuav tsum siv tej tswv yim yooj yooj yim thiab qhia qhov tseeb coj los daws tej xwm txheej cuam tshuam txog sex education no xwb, kom thiaj tsis ua rau tej me nyuam yoob.

"Tsis txog dag lawv hlo li nawb. Yog tias koj tsis paub teb lawv, ces yuav tau mus nrhiav lo lus teb tso .. Feem ntau mas yus tsuas teb los lus ncaj qha rau lawv xwb, ces tsuas xaus cov kev sib tham li ntawd lawm xwb. Yus tsis tas yuav piav ntau yam ntxaws tias cov kev sib deev zoo li cas."

Tej xov xwm pab tej niam txiv

Dereck McCormak yog tus coj lub koom haum , uas yog ib lub koom haum uas tsim tej xov xwm coj los qhia kom tej niam txiv paub qhuab qhia tub ki. Lub koom haum Raising Children lub website yeej muaj xov xwm ntau yam heev, coj los qhia tej niam txiv tias seb yuav tham li cas txog tej sexual health (kev noj qab nyob zoo txog txoj kev sib deev) kom thiaj li haum raws lawv tej me nyuam tej hnoob nyoog.
Mr McCormak hais tias ''tseem muaj tej niam txiv coob heev xav tias yog tej yam nyuam heev yuav tham txog cov kev sib deev, vim ua rau lawv ua tib tug txhav qhe txog tej no los yog yeej tsis tau npaj li tias yuav tham ntau yam li cas li.''
Nws thiaj xav taw qhia rau tej niam txiv tias kom kav tij tham txog tej no thaum tseem ntxov thiab tham txog tas mus li, ces ntev tuaj lawv yeej yuav muaj peev xwm tham tau tej no zoo tuaj ntxiv xwb.

Nws los kuj xav kom tej niam txiv yuav tsum tau mus nrhiav xov xwm npaj lawv tus kheej ua ntej, thiab yuav tsum nug lawv tej me nyuam seb lawv ho paub txog ib yam dab tsi zoo npaum li cas.

Nws hais tias “Tej me nyuam yaus , ces tej zaum lawv xav paub tias seb tej me nyuam ntxhais lub cev ho txawv tej me nyuam tub lub cev li cas, [thiab] tej me nyuam ho tshwm sim qhov twg los.''

“Tej zaum kuj yuav muaj ntau yam lus nug txog sexuality, kev sib raug zoo, kev kov tej chaw mos, thiab tag nrho txhua yam uas cuam tshuam txog cov kev pauv hloov rau cov sexual development raws .”

Renee West uas yog ib tug kws kev kawm thiaj xav qhia ib lub tswv yim kawg rau tej neeg uas tseem txaj muag tham txog tej no tias: “Lub cij zoo tshaj plaws yuav tham txog tej no ces thaum hauv tsheb: vim yus tsis tas yuav saib ib tug twg tim ntsej tim muag, thiab tus neeg ntawd tsis muaj peev xwm yuav khiav tawm ntawm lub tsheb ntawd mus.''

Mloog tau hnub zwj Teeb (Thursday) 6 pm, hnub zwj Hnub (Sunday) 11 am, los yog koom tau ntxiv ntawm , , thiab Downloadthiab caum

Share